Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2013

9. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. února. Začátek března již přinese bezměsíčné večery.

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka již kolem 18. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.2. 21:55 25.2. Io přechod 20:35-22:47, stín 21:55-(0:07)
26.2. 17:50 26.2. Europa přechod stínu 17:20-19:46
Io zákryt 17:53, zatmění konec 21:23
27.2. 23:35 27.2. Io přechod stínu konec 18:36
28.2. 19:25 1.3. Ganymed přechod 22:24-(0:44)
2.3. 21:05 3.3. Europa zákryt 22:27-0:55
2.3. 21:05    
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,4 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem 4. hodiny. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Aktivita Slunce se příliš nezvýšila, ačkoli jednu aktivnější oblast jsme tu měli a další se možná chystá. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity chystá rozbor vzorků nabraných minulý týden z vnitřku horniny. Barva vzorků je narozdíl od okolí pěkně odlišná, protože jde o čerstvě navrtaný vzorek nezasažený všudypřítomným načervenalým prachem.
     
  • V Indii se ke startu chystá kanadský satelit NEOSSat. Start pomocí rakety PSLV je v plánu v pondělí 25. února ve 13:36 SEČ. Start této družice byl odkládán už od roku 2010. Shodou okolností k němu má tedy dojít zrovna v době, kdy jsme zažili zajímavé události s objekty jejího plánovaného zájmu, tedy blízkozemními asteroidy (NEO's - Near Earth Objects).
     
  • 1. března by měla k ISS odstartovat další nákladní loď společnosti SpaceX Dragon. Start je v plánu v 16:10 SEČ.
     
  • Minulý pátek společnost Orbital Sciences úspěšně otestovala motor rakety Antares. Dva urychlovací motory AJ26, postavené v Rusku a modifikované firmou Aerojet, hořely podle plánu 29 sekund. Test zároveň otestoval startovní rampu Wallops Island ve Virginii. Raketa je na tekuté palivo (kerosen a kapalný kyslík), takže šlo o první test větší rakety na kapalné palivo na tomto místě, stejně jako první kapalinovou raketu Orbital Sciences. Tato firma se pomocí ní chce zapojit do vynášení nákladů pro NASA na ISS. V dubnu by měla být raketa vypuštěna se zátěží a v červnu nebo červenci by mohl proběhnout testovací let s nákladní lodí Cygnus k ISS.
     

Výročí:

  • 2. března 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl vlastně prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA a tak je někdy ESA označován i jako první evropský kosmonaut. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Remek má dnes stále dobré vztahy s Ruskem. Jako politik byl zvolen do Evropského parlamentu a nyní pracuje v komisi zabývající se energetikou budoucnosti (projekt ITER - termonukleární reaktor).
     
  • 2. března 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
     
  • 27. února 1998 (15 let) odstartovala geostacionární družice Hot Bird 4. Družice patří do rodiny významných satelitů přenašejících televizní, rozhlasové programy a datové služby. Hot Bird 4 již dokáže multiplexovat digitální signál přímo na palubě. Z pozice 13° východně byl přesunut v roce 2006 na 7° západně a přejmenován na Atlantic Bird 4.
     

Výhled na příští týden:

  • první pokusy o PanSTARRS?
  • Výročí: Patrick Moore
  • Výročí: James Bradley

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Remek, Dragon, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »